Blog Centra pro lidská práva a demokratizaci na nové adrese

Milí čtenáři,

po delší odmlce obnovujeme chod blogu Centra pro lidská práva a demokratizaci - tentokrát ale již na nových webových stránkách Centra. Nově nastartovaný blog najdete na adrese http://www.centrumlidskaprava.cz/blog a kromě zajímavých případů z mezinárodního, evropského a českého práva vám budeme pravidelně přinášet i informace o aktuálních odborných článcích a publikacích, připravovaných konferencích nebo seminářích. 

S obdobným přehledem z uplynulého týdne se loučíme i zde:

• Paul Behrens a Ralph Henham vydali novou publikaci Elements of Genocide, v níž se zabývají vývojem vnímání pojmu genocida v akademické sféře nebo judikatuře mezinárodních a vnitrostátních soudů za posledních 15 let. 
• Goettingen Journal of International Law vyhlašuje Call v rámci studentské soutěže esejí na téma Principles of International Criminal Law. Deadline pro zaslání příspěvků je 15. listopadu 2013, více informací lze nalézt zde. 
• Cambridgeský časopis International Theory nabízí až do ledna 2014 bezplatný přístup k nejcitovanějším článkům. Z lidskoprávní tématiky naleznete třeba Outsourcing the responsibility to protect  od Jamese Pattisona. 

Marek Jaroš: Klimatické zmeny podľa medzinárodného práva

Začiatkom apríla sa vo Washingtone uskutočnili medzinárodné kolá prestížnej súťaže Philip C. Jessup International Law Moot Court Competition, ktorej sa každoročne zúčastní až 550 vysokých škôl z viac ako 80 krajín sveta. Podstatou Jessupu je simulovaný súdny spor medzi dvomi fiktívnymi štátmi pred Medzinárodným súdnym dvorom OSN. Úlohou jednotlivých tímov je pripraviť písomné podania za obidve strany sporu, ktoré následne obhajujú v ústnych kolách pred panelom rozhodcov.

Témou 54. ročníka Jessupu boli faktické a právne dôsledky klimatických zmien na štátnosť, migráciu obyvateľstva a štátny dlh. Súťažiaci sa okrem iného zaoberali jednotlivými konštitutívnymi prvkami štátu, ochranou ľudských práv cudzincov, či otázkami medzinárodného práva zmluvného v súvislosti so štátnou pôžičkou a štátnou imunitou. Vzhľadom na potápajúce sa ostrovné štáty ako Nauru, Tuvalu alebo Kiribati je táto téma veľmi aktuálna a z pohľadu platného medzinárodného práva zároveň značne problematická, pričom minimálne čiastková otázka tzv. environmentálnych utečencov otvára priestor pre ďalšiu diskusiu a de lege ferenda úvahy o zabezpečení dostatočného štandardu ochrany ich základných práv.

Medzinárodné kolá boli zavŕšením viac ako polročnej prípravy a tímovej spolupráce. Českú republiku reprezentoval už piaty rok za sebou tím Právnickej fakulty Masarykovej univerzity, tentoraz v zložení Kateřina Studecká, Kristina Horňáčková, Vendula Švecová, Jiří Nečas a Marek Jaroš, pod vedením tréneriek Kateřiny Uhlířovej a Lenky Popovičovej. Masarykova univerzita tak nadviazala na úspechy z minulých rokov, keď vo vnútroštátnom kole vyradila Univerzitu Karlovu, Univerzitu Palackého v Olomouci a Anglo-American University v Prahe. Vo Washingtone sa predstavila v zápasoch proti univerzitám z Ruska, Rumunska, Bulharska a Trinidadu a Tobago, avšak v silnej medzinárodnej konkurencii 126 tímov nepostúpila do vyraďovacej fázy súťaže.

Aj napriek skutočnosti, že objektivite hodnotenia v medzinárodných kolách by sa dalo mnoho vytknúť (spomeniem napríklad výrazné rozdiely v odbornosti jednotlivých panelov rozhodcov, kladenie niekedy až príliš hypotetických a špekulatívnych otázok či absenciu spätných väzieb v záverečných hodnoteniach tímov), je celkový prínos už zo samotnej účasti v súťaži nespochybniteľný. Počas týždňa stráveného vo Washingtone majú študenti možnosť získať nové skúsenosti s aplikáciou medzinárodného práva v praxi a stretnúťmnoho zaujímavých osobností. Medzi najpríjemnejšie zážitky tohto ročníka patrila účasť bývalej predsedníčky Medzinárodného súdneho dvora Rosalyn Higgins na rozhodovaní semifinálového kola medzi Columbia Law School a National Law School of India University (následný celkový víťaz). Jej predsedanie panelu bolo názornou ukážkou vysokej úrovne profesionality pri súčasnom zachovaní ľudskej tváre.

A presne v tom spočíva duch Jessupu. Aj keď všetky tímy prišli do Washingtonu primárne s ambíciou vyhrať, nič nebránilo tomu, aby si súperi podali po skončení zápasov ruky a vymenili zopár priateľských slov. Pre ďalších záujemcov o účasť v súťaži bola predbežne vyhlásená téma nasledujúceho ročníka, ktorá sa bude týkať medzinárodného námorného práva, trestnej jurisdikcie a práv osôb zachránených na mori.

Zdroje:

http://www.ilsa.org/jessuphome

EU a Rada Evropy dosáhly shody ohledně znění přístupové smlouvy

Před přijetím Lisabonské smlouvy se Evropská unie rozhodla, že se za účelem posílení ochrany lidských práv v Evropě podrobí externí kontrole ze strany Evropského soudu pro lidská práva. Tento úmysl vtělila do článku 6 odst. 2 SEU v podobě povinnosti Unie přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se tedy rozproudila jednání mezi zástupci Evropské komise a Rady Evropy, jejichž výsledkem má být přístupová smlouva EU k Úmluvě. Tato jednání se po třech letech snad již začínají chýlit ke zdárnému konci, protože v pátek 5. dubna 2013 bylo dosaženo dohody mezi zástupci 47 členských států Rady Evropy a Evropskou unií o znění dlouho očekávané přístupové smlouvy. 

Navržená přístupová smlouva bude nyní postoupena Soudnímu dvoru EU, aby k němu zaujal své stanovisko.  Samotný text návrhu smlouvy obsahuje pro zajímavost např., jakým způsobem by se měl Evropský parlament podílet na výběru soudců ESLP, jak bude Unie zastoupena ve Výboru ministrů Rady Evropy, v jakých případech bude disponovat hlasovacími právy atd. Za zmínku stojí dále ustanovení článku 1 odst. 3 návrhu, v němž je v jeho poslední větě zdůrazněno, že nic, co je stanoveno v Úmluvě či jejích protokolech, neuvaluje na EU povinnost přijmout opatření či jinak jednat, aniž by k tomu Unie měla podle práva EU svěřené pravomoci. 

O případných problémech, které by mohl přístup EU k Úmluvě vyvolat, diskutovali na jednom ze svých pravidelných setkáních i zástupci soudců Soudního dvora EU a ESLP. Dne 27. ledna 2011 vydali společné stanovisko týkající se otázky, jak by měla být řešena situace, kdy by ESLP obdržel stížnost, v níž by byl namítán nesoulad ustanovení práva EU s Úmluvou. Soudci obou evropských soudů se shodli na tom, že v takovém případě by mělo být předmětné ustanovení práva EU nejprve posouzeno Soudním dvorem EU a teprve poté by se danou otázkou měl zabývat ESLP. 

Dosažení konsenzu ohledně znění přístupové smlouvy mezi EU a Radou Evropy je po třech letech jednání důležitým krokem, ne-li snad přímo skokem, který konečné přistoupení Unie k Úmluvě činí mnohem realističtějším, než se mohlo ještě před několika měsíci zdát.  

Stáž v Centru pro lidská práva

Centrum pro lidská práva a demokratizaci hledá pro akademický rok 2012/2013

STÁŽISTY / STÁŽISTKY

pro pořádání konferencí, řešení grantových projektů, přípravu informačního Bulletinu a odborných textů v oblastech:

Evropský systém ochrany lidských práv

Mezinárodní trestní spravedlnost

Česká republika a lidská práva

Zájemci nechť pošlou do 24. října 2012 životopis a stručné odůvodnění zájmu na adresu hsmekal@fss.muni.cz.

V předmětu mailu uveďte slovo "Stáž" a jednu ze tří výše uvedených tematických oblastí, která by vás zajímala.

Koniec moldavského komunizmu?

Plagát z protikomunistických demonštrácií v Chisinau, 2009 [1]

Prekrížený kosák a kladivo viac v Moldavsku neuvidíte. Od dnešného dňa (1. októbra 2012) nadobudol v krajine účinnosť nový zákon zakazujúci používanie komunistických symbolov na verejnosti, a teda aj v názvoch, ikonách a symboloch jednotlivých politických strán. Zatiaľ čo bežným občanom a jednotlivcom hrozí udelenie pokuty, pre politické strany by použitie komunistického symbolu znamenalo až odňatie statusu registrovanej strany. 

Podobná úprava je dôsledkom prijatia nového zákona odsudzujúceho komunistický totalitársky režim z dielne Výboru pre štúdium a hodnotenie komunistického režimu v Modavskej republike. Výbor bol založený v januári 2010 prezidentom Mihailom Ghimpom s cieľom zmapovať zločiny sovietského režimu v bývalej Moldavskej sovietskej socialistickej republike spáchané v rozmedzí rokov 1940 až 1991. 

Komunistiská strana PCRM pochopiteľne zákon vníma ako neproporcionálny zásah do vlastnej slobody a ochrany ľudských práv, ale v neposlednom rade aj diskriminačný prostriedok, ktorý má oslabiť jej pozíciu na politickej scéne. PCRM (oficiálne Strana komunistov Moldavskej republiky) je reformovaným nasledovníkom bývalej komunistickej strany, oficiálne sa ale stále hlási sa k jej ideológii. Medzi obyvateľmi si zachováva širokú podporu, v parlamentných voľbách v roku 2009 získala dokonca až cez 44 % podpory. Parlamentu sa vďaka tesnej vačšine koaličných strán podarilo napriek tomu zákaz komunistických symbolov presadiť.

Seminář o principech péče o oběti mučení a teroru

Dne 17. října 2012 se v Praze uskuteční informativní workshop se zahraničními odborníky o přístupu k diagnostice a dokumentaci následků mučení a jiného krutého, ponižujícího či nelidského zacházení nebo trestání v souladu s Istanbulským protokolem. 

Istanbulský protokol byl v roce 1999 předložen Vysokému komisaři OSN pro lidská práva a přijat jako oficiální dokument OSN; na jeho vytváření se podílelo více než 75 odborníků na právo, zdraví a lidská práva a přes 40 různých organizací včetně International Rehabilitation Council for Torture Victims. Protokol, jehož plný název zní Zásady pro účinné vyšetřování a dokumentaci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, obsahuje mezinárodně přijímané standardy a postupy pro rozpoznání a dokumentování symptomů mučení a jiných forem nelidského zacházení tak, aby tato dokumentace mohla posloužit jako platné důkazy u soudu.

Seminář je určen odborníkům z oblasti práva, medicíny a sociální práce a jeho obsahem bude představení legislativních, medicínských a psychosociálních přístupů k dokumentaci a péči o osoby, které byly vystaveny mučení či jiným formám nelidského zacházení. Jedná se o vůbec první seminář v ČR, který se věnuje tematice praktické aplikace Istanbulského protokolu. Vystoupí na něm odborníci z Rakouska a Německa, kteří vzdělávají experty v této oblasti a sledují soudní procesy po celém světě. Akce se uskuteční v rámci projektu ARTIP, jehož cílem je poukázat na možnosti a praktickou užitečnost Istanbulského protokolu. 

Blíže informace o organizaci semináře a registraci jsou dostupné zde.

Centrum pro lidská práva a demokratizaci se stalo členem AHRI!

Pravidelné každoroční zasedání členů Asociace lidsko-právních institutů (Association of Human Rights Institutes, AHRI) bylo hlavní náplní naší cesty do Vídně, kde se pořádala konference „Empower Human Rights!“ a v rámci této konference se konalo pravidelné zasedání členů AHRI. O celé konferenci se dočtete více v zářijovém čísle Bulletinu.

Letošní setkání mělo pořadové číslo 13 a jeho hlavním bodem byla nová spolupráce mezi AHRI a COST (European Cooperation in Science and Technology) na dalším výzkumném projektu. Nejdůležitějším bodem pro české Centrum však bylo přijímání nových členů – mezi přihláškami byla i naše.

Po úvodních slovech a krátké rekapitulaci předchozího setkání v Benátkách přišly hned na řadu žádosti o členství. Spolu s CPLD se o členství ucházelo i centrum v rámci Roehampton University London. Každý žadatel musel nejprve zaslat oficiální dopis s žádostí o členství a následně přednést krátkou prezentaci (opravdu jen několik vět, kompletní představení instituce bylo součástí dopisu, který měl každý účastník zasedání k dispozici). Důležité bylo také vyjádření podpory členství některým ze stávajících členů. Oběma žádostem bylo vyhověno a Centrum pro lidská práva a demokratizaci se tedy oficiálně stalo členem této prestižní mezinárodní organizace sdružující výzkumné instituty v oblasti lidských práv.

Po drobných organizačních detailech v rámci fungování organizace přišel na řadu nejdůležitější bod programu – COST Actions (tedy nejdůležitější pro všechny ostatní zúčastněné zástupce lidsko-právních center). Jak se jistě dočtete v Bulletinu, konference ve Vídni měla za úkol prezentovat výsledky aktuální COST Action, na které se AHRI podílelo. AHRI hledá nové pole pro další výzkum v oblasti lidských práv a tedy i pro další spolupráci s COST.