středa 14. prosince 2011

Robert Fremr zvolen soudcem Mezinárodního trestního soudu!

Tak tato zpráva včera potěšila nejednoho českého právníka, a ty lidskoprávní obzvláště - JUDr. Robert Fremr, bývalý soudce Nejvyššího soudu a stávající soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu, byl na zasedání Shromáždění smluvních stran Římského statutu v New Yorku zvolen soudcem Mezinárodního trestního soudu v Haagu.

Skutečnost, že byl zvolen již ve druhém kole voleb, a zároveň jako třetí v pořadí z celkem šesti nových soudců, které letos smluvní strany Římského statutu volí, svědčí o tom, jak velmi úspěšná a přesvědčivá volba to byla. Na oněch šest uvolněných míst bylo přitom nominováno 19 kandidátů. A kromě českého soudce byli dosud v prvním kole voleb zvoleni zástupci Trinidadu a Tobaga (Anthony T. A. Carmona) a Filipín (Miriam Defensor-Santiago).

Několik bezprostředních reakcí z českých serverů zde nebo zde. Roberta Fremra si můžete rovněž připomenout prostřednictvím našeho Bulletinu z ledna loňského roku, kdy jsme s ním činili rozhovor v souvislosti s jeho tehdejší kandidaturou na post soudce Evropského soudu pro lidská práva. Jeho nominaci a volební kampani na post soudce Mezinárodního trestního soudu byl pak věnován rozhovor s Renátou Klečkovou z mezinárodněprávního odboru Ministerstva zahraničních věcí v letošním květnovém čísle. Robert Fremr byl rovněž jedním z přednášejících na odborném semináři  Centra věnovaném právě Mezinárodnímu trestnímu soudu a perspektivě souzení mezinárodních zločinů. Mě osobně si tehdy získal větou, že jako „fanoušek soudcovské nezávislosti“ by si přál, aby se mezinárodní soudy chovaly spíše jako „soudy“ a méně jako „mezinárodní“. Zkrátka velmi dobrá volba pro ICC! ;)

  

pondělí 5. prosince 2011

Occupy Joštova!

Centrum pro lidská práva a demokratizaci vás srdečně zve k debatě: Fenomén Occupy Wall Street* pohledem politologů, ekonoma a právníka. A přímý vstup přímo z New Yorku!

Proč se obsazují ulice světových měst? Přichází doba lidového aktivismu? Kdy nabral spor 99 % vs. 1 % na intenzitě? Čeho mohou protesty dosáhnout? Proč se ulice neobsazují v Brně či Praze? Co říká právo na okupování veřejných prostranství?

Úterý 6. prosince 2011 v 18.00, Fakulta sociálních studií MU (Joštova 10, Brno), učebna 52

Jana Kovačovská – Columbia University, skype-vstup z New Yorku
Ondřej Císař, Jiří Navrátil – Katedra politologie FSS
Vladan Hodulák – Katedra MVES FSS
Ladislav Vyhnánek – PrF, Ústavní soud

* Occupy Wall Street je pokračující série demonstrací na newyorském Manhattanu, která protestuje zejména proti nerovnosti a vlivu korporací.

Byl jednou jeden život… ale kdy začal?

V několika následujících řádcích bych se ještě ráda vrátila k nedávnému rozsudku velkého senátu Soudního dvora ve věci C-34/10 Oliver Brüstle v. Greenpeace eV. Toto rozhodnutí již bylo zevrubně prezentováno v říjnovém Bulletinu Centra, nicméně myslím, že si pár řádků navíc zaslouží. Už z toho důvodu, že se dotýká jedné ze zcela základních lidskoprávních a etických otázek, tj. otázky, kdy vlastně lidský život začíná. Ano, od uhlí a oceli jsme už skutečně daleko…

V Bulletinu není vždy prostor věnovat se rozsudku ve všech jeho souvislostech, zejména pak včetně příslušného stanoviska generálního advokáta, které je však mnohdy čtivější a argumentačně zajímavější než samotné rozhodnutí Soudního dvora. Nezřídka se pak stává, že bez znalosti stanoviska lze argumentaci lucemburských soudců porozumět jen velmi obtížně, což je i případ uvedeného rozsudku, který je do značné míry pouze výtahem z úvah generálního advokáta Yvese Bota. Za pozornost však stojí také vyjádření členských států, která mohou rovněž výsledné rozhodnutí významně ovlivnit. Podle všeho však nikoliv v tomto případě.

pondělí 10. října 2011

Štatistické hrátky v Štrasburgu

Matematika je v obľube zjavne aj na Európskom súde pre ľudské práva.  Ten na svojich stránkach zverejnil zaujímavý štatistický prehľad k porušovaniu práv garantovaných Dohovorom Statistics on Judgments by State. Grafy k jednotlivým členským štátom zachytávajú pomer sťažností, meritórnych rozsudkov a výrokov porušení vynesených v rokoch 1959 - 2010. Stupne víťazov v celkovom prehľade porušovaných práv  zastávajú právo na spravodlivý proces (1.), sloboda prejavu (2.) a ochrana majetku (3.).

V prípade Českej republiky sa nekoná žiadne prekvapenie:
42 % konštatovaných porušení Dohovoru predstavuje alfa a omega českých sporov - dĺžka konania. Právo na spravodlivý proces je s 24 % na krásnom druhom mieste. U Slovenska predstavuje dĺžka konaní až 63 %. Vysoký podiel porušenia iných práv sa objavuje prevažne u juhovýchodných členov, vtipným štatistickým zavádzaním je však Monako. To boduje so 100 % porušení práva na slobodu. Prehľad by si teda zaslúžil aspoň v poznámke pod čiarou zmienku o počte prípadov, u Monaka bol zrejme minimálny.

Z celkového počtu sťažností podaných proti Českej republike len 2 % prešli sitom prípustnosti. Z meritórnych rozhodnutí potom Súd konštatoval, že k porušeniu práva skutočne došlo v 90 % prípadov (SR 88%, napríklad Nemecko len niečo cez 60%, Monako opäť krásna stovka). Extrémne nízky pomer meritórnych rozsudkov (4 %) oproti podaným sťažnostiam naznačuje dva závery: jednak odráža nutnosť naďalej usilovať o zníženie podávania neprípustných sťažností. Zároveň je odpoveďou na kritiku,  že ESĽP neúmerne zasahuje do vnútorných záležitostí štátov.  
Statistics on judgments by state (2011)

Štatistika je to nepochybne zaujímavá, len ťažko povedať, nakoľko bez bližších údajov použiteľná. Doverčivý čitateľ može hádať, či naše súdnictvo skutočne ľudské práva tak často ignoruje, alebo len českí kverulanti v porovnaní s inými štátmi zamestnávajú radšej domáce súdy, ako ten európsky :)

neděle 2. října 2011

Akým smerom sa nakláňa kaskáda spravodlivosti?

Len pred pár dňami zavítal do kníhkupectiev nový titul z pera Kathryn Sikkink. Profesorka práva a politológie na University of Minnesota sa už niekoľko rokov zaoberá dopadom jednotlivých mechanizmov medzinárodnej trestnej spravodlivosti na formovanie domácej politiky, predovšetkým v demokratizujúcich sa štátoch. Fenomén potláčania kultúry beztrestnosti je nepochybne jedným z hlavných motívov činnosti medzinárodných trestných tribunálov. Má ale stíhanie porušení ľudských práv namierené voči lídrom štátov odstrašujúcu silu? Ovplyvňuje vyvodzovanie zodpovednosti a vedenie trestných procesov správanie reformujúcich sa elít, nastoľovanie demokracie a kultúry panstva práva? Publikácia The Cascade of Justice priniesla pozitívnu odpoveď podporenú výskumom a štatistickými dátami z vybraných 100 štátov, ktoré v posledných dvoch desaťročiach prekonávajú tranzitné procesy. Na pultoch obchodov sa však nestihla poriadne ohriať a už prilákala vlnu kritiky a polemík.

středa 28. září 2011

Poprvé k tzv. britsko-polskému Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU


Právně závazná Listina základních práv EU na svém narozeninovém dortu sice ještě nesfoukla ani dvě svíčky, zato se má čile k světu. Odkazy na její ustanovení se lucemburské rozsudky v poslední době jen hemží. Aby ne. Soudní dvůr mohl po dlouhé době přestat provádět krkolomnou lidskoprávní gymnastiku vystavěnou na obecných zásadách a s ladností lucemburského šlechtice začít již bez dalšího elegantně odkazovat na příslušná ustanovení Listiny. Není proto divu, že tak Soudní dvůr činí často a rád. Listina samotná však není jednoduchým dokumentem a její právní závaznost přináší mnohá interpretační úskalí. Řada otázek tak zůstává nadále nezodpovězena. Jednou z nich je i otázka významu a dopadů tzv. britsko-polského Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU[1], k němuž v závěru ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy projevila zájem přistoupit i Česká republika (a spíše někteří její jednotlivci). Jelikož Chorvatsko klepe na dveře a s ním i ratifikace nové přístupové smlouvy, která podle závěrů Evropské rady v Bruselu z října 2009 měla České republice umožnit stát se stranou uvedeného Protokolu, začínají se v bruselském i českém politickém rybníku hledat řešení, jak nyní původní představy naplnit a zároveň odstranit hrozící překážky. Navrhovaná řešení jsou přitom vskutku dechberoucí a, jak je tomu v českých luzích a hájích zvykem, bijí do očí svou očividnou promyšleností a originalitou. Přívlastků s koncovkami „-ostí“ a „-litou“ by bylo možné přidat hned několik, ale o tom možná někdy potom… Co však skutečně stojí za pozornost, je nedávno zveřejněné stanovisko generální advokátky Trstenjak ve věci C-411/10, N. S. v Secretary of State for the Home Department (tisková zpráva zde), v němž se poměrně obsáhle věnuje rovněž výkladu onoho opěvovaného Protokolu.

čtvrtek 11. srpna 2011

O vzniku Centra a jak to bylo dál...

Úvodem několik informací pro všechny Centra neznalé, středně znalé i všeznalé návštěvníky tohoto blogu. K oficiální prezentaci Centra pro lidská práva demokratizaci se můžete proklikat prostřednictvím nabídky v záhlaví této stránky. Na tomto blogu, zejména pak na několika následujících řádcích, naleznete prezentaci nutně neoficiální, necenzurovanou, až bych řekla, svým obsahem téměř kacířskou. Otcové-zakladatelé nám však snad prominou, ostatně i oni jsou zarytými vyznavači svobody projevu...