čtvrtek 18. října 2012

Stáž v Centru pro lidská práva


Centrum pro lidská práva a demokratizaci hledá pro akademický rok 2012/2013

STÁŽISTY / STÁŽISTKY

pro pořádání konferencí, řešení grantových projektů, přípravu informačního Bulletinu a odborných textů v oblastech:

Evropský systém ochrany lidských práv
Mezinárodní trestní spravedlnost
Česká republika a lidská práva

Zájemci nechť pošlou do 24. října 2012 životopis a stručné odůvodnění zájmu na adresu hsmekal@fss.muni.cz.

V předmětu mailu uveďte slovo "Stáž" a jednu ze tří výše uvedených tematických oblastí, která by vás zajímala.

pondělí 1. října 2012

Koniec moldavského komunizmu?

Plagát z protikomunistických demonštrácií v Chisinau, 2009 [1]
Prekrížený kosák a kladivo viac v Moldavsku neuvidíte. Od dnešného dňa (1. októbra 2012) nadobudol v krajine účinnosť nový zákon zakazujúci používanie komunistických symbolov na verejnosti, a teda aj v názvoch, ikonách a symboloch jednotlivých politických strán. Zatiaľ čo bežným občanom a jednotlivcom hrozí udelenie pokuty, pre politické strany by použitie komunistického symbolu znamenalo až odňatie statusu registrovanej strany

Podobná úprava je dôsledkom prijatia nového zákona odsudzujúceho komunistický totalitársky režim z dielne Výboru pre štúdium a hodnotenie komunistického režimu v Modavskej republike. Výbor bol založený v januári 2010 prezidentom Mihailom Ghimpom s cieľom zmapovať zločiny sovietského režimu v bývalej Moldavskej sovietskej socialistickej republike spáchané v rozmedzí rokov 1940 až 1991. 

Komunistiská strana PCRM pochopiteľne zákon vníma ako neproporcionálny zásah do vlastnej slobody a ochrany ľudských práv, ale v neposlednom rade aj diskriminačný prostriedok, ktorý má oslabiť jej pozíciu na politickej scéne. PCRM (oficiálne Strana komunistov Moldavskej republiky) je reformovaným nasledovníkom bývalej komunistickej strany, oficiálne sa ale stále hlási sa k jej ideológii. Medzi obyvateľmi si zachováva širokú podporu, v parlamentných voľbách v roku 2009 získala dokonca až cez 44 % podpory. Parlamentu sa vďaka tesnej vačšine koaličných strán podarilo napriek tomu zákaz komunistických symbolov presadiť.

sobota 29. září 2012

Seminář o principech péče o oběti mučení a teroru

Dne 17. října 2012 se v Praze uskuteční informativní workshop se zahraničními odborníky o přístupu k diagnostice a dokumentaci následků mučení a jiného krutého, ponižujícího či nelidského zacházení nebo trestání v souladu s Istanbulským protokolem. 

Istanbulský protokol byl v roce 1999 předložen Vysokému komisaři OSN pro lidská práva a přijat jako oficiální dokument OSN; na jeho vytváření se podílelo více než 75 odborníků na právo, zdraví a lidská práva a přes 40 různých organizací včetně International Rehabilitation Council for Torture Victims. Protokol, jehož plný název zní Zásady pro účinné vyšetřování a dokumentaci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, obsahuje mezinárodně přijímané standardy a postupy pro rozpoznání a dokumentování symptomů mučení a jiných forem nelidského zacházení tak, aby tato dokumentace mohla posloužit jako platné důkazy u soudu.

Seminář je určen odborníkům z oblasti práva, medicíny a sociální práce a jeho obsahem bude představení legislativních, medicínských a psychosociálních přístupů k dokumentaci a péči o osoby, které byly vystaveny mučení či jiným formám nelidského zacházení. Jedná se o vůbec první seminář v ČR, který se věnuje tematice praktické aplikace Istanbulského protokolu. Vystoupí na něm odborníci z Rakouska a Německa, kteří vzdělávají experty v této oblasti a sledují soudní procesy po celém světě. Akce se uskuteční v rámci projektu ARTIP, jehož cílem je poukázat na možnosti a praktickou užitečnost Istanbulského protokolu. 

Blíže informace o organizaci semináře a registraci jsou dostupné zde.

čtvrtek 27. září 2012

Centrum pro lidská práva a demokratizaci se stalo členem AHRI!


Pravidelné každoroční zasedání členů Asociace lidsko-právních institutů (Association of Human Rights Institutes, AHRI) bylo hlavní náplní naší cesty do Vídně, kde se pořádala konference „Empower Human Rights!“ a v rámci této konference se konalo pravidelné zasedání členů AHRI. O celé konferenci se dočtete více v zářijovém čísle Bulletinu.

Letošní setkání mělo pořadové číslo 13 a jeho hlavním bodem byla nová spolupráce mezi AHRI a COST (European Cooperation in Science and Technology) na dalším výzkumném projektu. Nejdůležitějším bodem pro české Centrum však bylo přijímání nových členů – mezi přihláškami byla i naše.

Po úvodních slovech a krátké rekapitulaci předchozího setkání v Benátkách přišly hned na řadu žádosti o členství. Spolu s CPLD se o členství ucházelo i centrum v rámci Roehampton University London. Každý žadatel musel nejprve zaslat oficiální dopis s žádostí o členství a následně přednést krátkou prezentaci (opravdu jen několik vět, kompletní představení instituce bylo součástí dopisu, který měl každý účastník zasedání k dispozici). Důležité bylo také vyjádření podpory členství některým ze stávajících členů. Oběma žádostem bylo vyhověno a Centrum pro lidská práva a demokratizaci se tedy oficiálně stalo členem této prestižní mezinárodní organizace sdružující výzkumné instituty v oblasti lidských práv.

Po drobných organizačních detailech v rámci fungování organizace přišel na řadu nejdůležitější bod programu – COST Actions (tedy nejdůležitější pro všechny ostatní zúčastněné zástupce lidsko-právních center). Jak se jistě dočtete v Bulletinu, konference ve Vídni měla za úkol prezentovat výsledky aktuální COST Action, na které se AHRI podílelo. AHRI hledá nové pole pro další výzkum v oblasti lidských práv a tedy i pro další spolupráci s COST.

neděle 13. května 2012

Pozvánka na konferenci

Předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová 
Děkan Právnické Fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch 
si vás dovolují pozvat na konferenci: 

 ODPOVĚDNOST V DEMOKRATICKÉM PRÁVNÍM STÁTĚ

pod záštitou J.M. prof. RNDr. Václava Hampla, DrSc.,
rektora Univerzity Karlovy v Praze

ve čtvrtek 7. června 2012 od 9:00 hodin
Collegium Maximum (č. 100/ 1. patro)

Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Náměstí Curieových 7, Praha 1

pátek 16. března 2012

Publikačné žne


David Scheffer, americký profesor práva a riaditeľ Center for International Human Rights na Northwestern University School of Law, nedávno vydal zaujímavú publikáciu All the Missing Souls: A Personal History of the War Crimes Tribunals. Scheffer pôsobil v rokoch 1997-2001 ako zvláštny poradca generálneho tajomníka OSN pri súdnych procesoch vedených s červenými kmérmi v Kambodži. Jeho nová kniha sa zaoberá politickým pozadím ukrývajúcim sa za najväčšími ľudskoprávnymi zločinmi konca minulého storočia a prevedie čitateľa snahami o ich súdne stíhanie od Rwandy, Juhoslávie až po Sierra Leone a novými generáciami medzinárodných trestných tribunálov.

Kniha z pera jedného z top odborníkov zapojených do tvorby medzinárodných trestných tribunálov sa dočká svojej prezentácie aj v strednej Európe - a to hneď budúci týždeň na budapeštskej Central European University. Prezentácia prebehne v utorok 20. marca 2012 za prítomnosti rektora Schattucka a Renaty Uitz.

Ľudskoprávnikov poteší ale aj správa z domácich vôd - konečne sme sa dočkali nového komentára k Listine základních práv a svobod, ktorú prináša nakladateľstvo Wolters Kluwer. Komentár z dielne autorského kolektívu Wágnerová - Šimíček - Langášek - Pospíšil a kol. vyzerá aj podľa prvých stručných komentárov veľmi sľubne, ponúka komplexný výklad jednotlivých ustanovení Listiny v kontexte vnutroštátnej judikatúry, ale aj judikatúry najvýznamnejších medzinárodných súdnych inštitúcií.

čtvrtek 8. března 2012

Mezinárodní soudní dvůr v březnu projedná spor Belgie a Senegalu o stíhání bývalého čadského diktátora Hisséne Habré

V pondělí 12. března zahájí Mezinárodní soudní dvůr v Haagu veřejné slyšení ve věci sporu Belgie a Senegalu ohledně povinnosti Senegalu stíhat nebo vydat ke stíhání bývalého prezidenta Čadu (1982 až 1990) Hisséne Habré. Veřejné projednání případu je plánováno celkem na šest dní a má být ukončeno 21. března, kdy bude vydána tisková zpráva shrnující stanoviska a argumenty obou stran.  

Habré, který je pro hromadné popravy, páchání etnicky motivovaných zvěrstev na civilistech a mučení tisíců osob, k nimž za jeho vlády docházelo, přezdíván „africký Pinochet“, stále uniká spravedlnosti, a to navzdory již více než deset let trvajícím snahám postavit jej před soud v Senegalu, kde od roku 1990 žije po svém útěku z Čadu. Možnost jeho stíhání v Senegalu přitom (kromě poněkud laxního přístupu senegalských orgánů a otázky financování případného soudního procesu) zkomplikoval koncem roku 2010 i Soudní dvůr ECOWAS, který ve svém kontroverzním rozsudku rozhodl, že stíhání Habrého před senegalským soudem by znamenalo porušení zákazu retroaktivity stanoveného v čl. 15 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (blíže viz Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci, březen 2011).

čtvrtek 26. ledna 2012

Nový komisař pro lidská práva aneb mají malé země šanci na úspěch?

Předevčírem zvolilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy nového Komisaře pro lidská práva. Je jím Nils Muiznieks z Lotyšska. Jeho životopis je opravdu úctyhodný, kloubí se v něm kvality akademika (Ph.D. z Berkeley a stálá přednášková i publikační činnost) s praktickými zkušenostmi (mj. vedl nevládní Centrum pro lidská práva a etnická studia, fungoval jako zvláštní ministr Lotyšska pro sociální integraci a aktuálně předsedá Evropské komisi proti rasismu a intoleranci Rady Evropy). Z osobních zkušeností mohu potvrdit, že je mimořádně přátelský a ve svém vystupování dovede být vůči vládám kritický i je pochválit za učiněný pokrok. Mandát mu začíná 1. dubna, kdy nahradí švédského Thomase Hammarberga.

Z pohledu České republiky může být zajímavé, že šanci na úspěch na takovýto prominentní post mají i kandidáti z malých východních zemí. Přičemž se nedá říct, že by byl pan Muiznieks od začátku favorit. Přestože ve svém programu zejména vypíchnul boj proti rasizmu (i na sociálních sítích) a zlepšní práv dětí, je znám tím, že podporuje práva sexuálních menšin a nebojí se kritizovat Ruskou federaci. Je také docela dobře možné, že Lotyšsko vyčerpalo svou diplomatickou podporu zahraničním kandidátům ve všech možných mezinárodních organizacích na pět let dopředu. Každopádně se nebálo jako malá země plně postavit za svého kandidáta a dotáhnout diplomatické klání k úspěšnému konci. Doufejme, že se to vyplatí a komisař Muiznieks přispěje k zlepšení stavu lidských práv v Evropě, o němž se nedá říct, že by se v průběhu ekonomické krize rapidně zlepšoval.