V pondělí 12. března zahájí Mezinárodní soudní dvůr v Haagu veřejné slyšení ve věci sporu Belgie a Senegalu ohledně povinnosti Senegalu stíhat nebo vydat ke stíhání bývalého prezidenta Čadu (1982 až 1990) Hisséne Habré. Veřejné projednání případu je plánováno celkem na šest dní a má být ukončeno 21. března, kdy bude vydána tisková zpráva shrnující stanoviska a argumenty obou stran.
Habré, který je pro hromadné popravy, páchání etnicky motivovaných zvěrstev na civilistech a mučení tisíců osob, k nimž za jeho vlády docházelo, přezdíván „africký Pinochet“, stále uniká spravedlnosti, a to navzdory již více než deset let trvajícím snahám postavit jej před soud v Senegalu, kde od roku 1990 žije po svém útěku z Čadu. Možnost jeho stíhání v Senegalu přitom (kromě poněkud laxního přístupu senegalských orgánů a otázky financování případného soudního procesu) zkomplikoval koncem roku 2010 i Soudní dvůr ECOWAS, který ve svém kontroverzním rozsudku rozhodl, že stíhání Habrého před senegalským soudem by znamenalo porušení zákazu retroaktivity stanoveného v čl. 15 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (blíže viz Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci, březen 2011).
